Čtu

Paul Hoffman - Levá ruka boží

25. března 2011 v 21:08 | Lauren

Jmenuje se Cale.
Řekli mu, že dokáže zničit svět.
Možná to opravdu udělá...

Někomu se může zdát příliš krutá a depresivní, jiný může být znechucen. Přiznávám, že některé kapitoly jsou drsnějšího rázu, ovšem dělají tuto knihu (určitě alespoň pro mě) fascinující a zajímavou. Lordi vykupitelé, jenž cvičí mladé chlapce zabíjení a víře v Oběšeného vykupitele, působí dojmem, že se spřáhli se samotným Ďáblem. Neznají slitování, neznají zábrany, přátelství ani lásku. Zabíjením a násilím si snad zkracují dlouhé chvíle. Smetají lidské životy ze světa jako špínu z rukou, tak lehce a lhostejně...

Hoffmanova Levá ruka boží je plná zvratů a nečekaných odhalení. Celou knihou je protkáno důležité poselství, které zapříčiní další smrt a bolest. Nejvíce mě fascinoval hlavní hrdina Cale, který jakoby balancoval na pomyslné propasti dobra a zla. Byl vrah i ochránce, přítel i protivník,... Vzbuzuje ve vás pocit lítosti a zárověň vám z něj běhá mráz po zádech.
Ten, kdo neví co je to utrpení, opravdové násilí, láska a přátelství, tuto knihu nemůže pochopit. Pravda vyplouvá na povrch až na posledních stranách. Celou knihu jsem přečetla jedním dechem, hltala každé slovo. Mám-li něco vytknout, možná to bude ukončení. Osobně bych uvítala méně otevřený konec, ale se srovnáním všech pocitů, které ve mně tato kniha vzbudila - je to malichernost. A opět připouštím, že je to skvělý kus, který se mi v knihovně zatoulal pod ruce. Věřím, že další díly této trilogie budou stejně dobré.

V celém článku naleznete anotaci:
 
 

Reklama