21.12. 2012 - Katastrofa nebo omyl?

2. května 2011 v 19:49 | Lauren |  Úvahy a názory

Dnes na úvahy o tom osudném datu narazíte takřka všude. Poslední dobou mi tato záležitost utkvěla v hlavě a proto není od věci si ji urovnat do pár skromných řádků...

Každý kalendář má konec, stejně tak i každý svět netrvá věčně. Hřebíky do rakvě zatlouká i přístup lidí k Zemi. Přiznejme si, že závist, touha, pýcha a bezohlednost je u většiny na denním pořádku. Kdo nám dal do rukou to pomyslné žezlo, kurunu či titul vládce? Pche, možná jsme nejvyspělejší tvorové této planety, ale nemáme žádné právo se nadřazovat. Vykořeňování, plenění, pálení, ničení, znečisťování... mám pokračovat? Chci jen poukázat na to, že nezáleží na žádném datu. Sice beru ohledy i na jiné faktory, ovšem do záhuby se řítíme především my sami.
Máyové předpovídají změny v dobré, v odhalení pravdy, přechod do nového období. Ale nad tím, kdo nám ukáže cestu světla, můžeme jenom polemizovat. Jsou to snad mimozemšťané? A souvisí s nimi kruhy v obilí? Pokud ano, co se nám přes ně snaží sdělit? Je tu ovšem i jedna možnost. A to, že jsou tyto otázky zbytečné a jedná se o pouhý žvást. Konec, katastrofa to tu už přeci bylo tolikrát.

Já osobně věřím ve změny. Nevylučuji žádnou možnost, jakými nám budou sděleny. Na světe je přeci tolik záhad a nevysvětlitelných jevů. Možná je jen otázkou času, kdy dojdeme k faktickým vysvětlením, možná žádná faktická vysvětlení neexistují. Někdy je asi nejlepší tyto myšlenky vypustit, hodit pochybné informace o konci světa za hlavu a vzít poslední roky života do vlastních rukou...

Uvědomuji si, že na toto téma se dá napsat daleko více. Ovšem nadruhou stranu je zbytečné rozepisovat něco, co se rozpitvává na internetu, v televizi i v časopisech neustále. Nicméně své názory klidně rozpitvejte, ráda si je přečtu. :)
 

A hurá do světa,..

22. dubna 2011 v 21:22 | Lauren |  Citové výlevy
...což samozřejmě neberte doslova. Nevytáhnu paty dál než k hlavnímu městu.

Tímto způsobem se vyhýbám Velikonocům už několikátý rok. Rodiče využijí dovolené, naplánují výlet a jede se. Nestěžuji si, naopak. Vyhnout se roji strýčků a bratránků, kteří vás s mylnou domněnkou, že uschnete vyšlehají, není k zahození. Ačkoli před bratrem se tak lehce neschovám. Dnes si pletl pomlázku. Vlastně... "pletl" "pomlázku". Ty tři chabé proutky mu drží u sebe jen díky červené mašli. Ovšem, je na svůj výtvor náležitě pyšný a já mu nechci kazit iluze. Štípe pořád stejně, tudíž svůj účel splnila *mne si bolavá záda*.

Včera jsem byla u kamarádky. Moje cesta na kolečkových bruslých musela vypadat komicky, hlavně mé bědování na hrbaté chodníky (jáma, jáma, samá jáma!). Náplní našeho prostého programu byl film Vampire hunter D: Bloodlust, který jsem si tolik oblíbila. Samozřejmě nesmělo chybět něco dobrého k zakousnutí. Bohužel, naše řádění v kuchyni s cílem vytvořit "něco čokoládového", předčilo všechny mé dosavadní komické trapasy. Jsem strašně nepraktická. Vím to sice odjakživa, ale až při pohledu na tu spoušt´mi došlo jak moc. Nicméně plán došel do zdárného konce...

Málem bych zapomněla dodat, že mám svůj vytoužený foťák! Je jím Nikon Coolpix S3100. Mylím, že pro začátečníka dostačující. Výše je má první fotka. Ano směšná, vím. Ale má své kouzlo, ty dva milé strašáky jsem dostala za příspěvek pro děti..

Přeji pohodové Velikonoce ve zdraví! :)

Hrátky kočky s myší

16. dubna 2011 v 14:07 | Lauren |  Úvahy a názory
Už je to pár let, co bylo zřízeno na naší škole "místo" s lavičkou a televizí. Kdo by to byl řekl, že lavička získá větší respekt než "elektrický vymývač mozků". Nejspíš nikoho nezajímají reklamy na psací potřeby a krátké, často amatérské reportáže. Nicméně, jednu reklamu se sluší vyzdvihnout. Sluší se zalitovat nad tím, že ji témeř nikdo nevěnuje pozornost. Přitom se týká většiny mých spolužáků, bohužel i nižších věkových kategorií. Jedná se o kyberšikanu, obtěžování a přehršel důvěry, kterou by měl na internetu šetřit každý.

Naivní mladá slečna, v reklamě ztvárněna jako myš, si zaujatě prohlíží lechtivé fotky na první pohled sympatického, hodného a skvělého (jednoduše božského!) myšáka. Nezůstáva pozadu, i ona se chce přeci líbit, proto hned posílá svou maličkost. Ani jeden z nich si na detailnější seznamování nepotrpí, jde se rovnou "na věc". Padla pozvánka na rande, druhou stranou vřele přijata. Idylka? Ale kdeže! Není to myšák, spíš ďábelsky se křenící potvora, podobná kocourovi. A právě ten mazaný kočičák si je nyní vědom toho, že mu myš skočila na lep...

Není tedy divu, že mě udivuje dnešní přístup ke zvěřejňování osobních údajů. Jistě, už kolikrát mi bylo vpáleno do tváře, že je to káždého věc, což respektuji. Bohužel, dnes se ve zprávách jenom hemží případy o všudypřítomném nebezpečí na internetu. A když vídím fotky spolužaček a jejich přístup napadá mě jenom: ,,Je otázkou času, kdy se jim stane něco podobného?"

Jaký je váš názor?

Kam dál

Reklama